Manětínsko bude chránit hvězdnou oblohu

Seznam velkoplošných chráněných území České republiky by se mohl v dohledné době rozšířit o další položku. Nešlo by však o typickou chráněnou krajinnou oblast nebo národní park, ale o území svým účelem zcela mimořádné. Na Manětínsku by rádi chránili nerušený výhled na noční oblohu.

 
V České republice to není počin zase tak ojedinělý. Máme už dvě takové „Zóny tmavé oblohy“ . Jedna se nachází na Jizersku, do druhé spadají Beskydy. Manětínsko s rozlohou 315 kilometrů čtverečních by mohlo být třetí. Ve světovém měřítku přitom jde o poměrně mimořádný čin. Většina z takových oblastí se nachází nad Spojenými státy americkými, zatímco nad Evropou jich napočítáme jen osm. Proč je ale noční obloha bez světelného znečištění takovou vzácností, že si zaslouží ochrany?
 
„Jde spíš o zachování a ochranu nočního životního prostředí, na které jsou lidé i zvířata přirozeně zvyklí,“ uvedl Pavel Suchan, expert na světelné znečištění z Astronomického ústavu Akademie věd. Skutečná „tma“ je podle astronomů velmi vzácný jev. „ Přírodně tmavé noční nebe se v hustě osídlené střední Evropě již prakticky nevyskytuje,“ dodává Suchan. Většina oblastí Čech byla totiž s rozvojem sídelních oblastí a hospodářství zasažena působením světelného smogu. Poslední ostrůvky opravdové tmy tak můžeme najít většinou jen v horských a téměř neosídlených oblastech. Vesnice severního Plzeňska, konkrétně Manětín, Nečtiny, Štichovice, Bezvěrov, Štědrá, Pšov, Krsy a Hvozd, však splňují podmínky téměř dokonalé tmy na výbornou.
 
PŘÍRODNÍ PLANETÁRIUM
Zmíněných osm obcí v okolí Manětína se ale také, podobně jako horské oblasti Šumavy nebo Beskyd, vyznačuje velice řídkým osídlením. Na kilometr čtvereční tu připadá v průměru jen třináct obyvatel, což celý region činí jedním z nejřidčeji osídlených u nás. S nízkou hustotou počtu obyvatel pak souvisí i minimum světelného znečištění noční oblohy. Vesničky a usedlosti nejsou při pohledu z nebe obklopeny čárami veřejného osvětlení, a tak tu hvězdné nebe nad hlavou tu září mnohem jasněji.
 
Naše měření ukázala, že obloha je zde jednou z nejtmavších v České republice, " potvrdil Michal Bareš ze západočeské pobočky České astronomické společnosti. Jak upozorňuje i další z odborníků, ředitel plzeňské Hvězdárny a planetária, Lumír Honzík: „ Zatímco ve městě může pozorovatel na obloze napočítat kolem 200 hvězd, na Manětínsku je to asi pětkrát tolik. Třeba Mléčnou dráhu ve své plné kráse ve městě prakticky spatřit nelze. Celá oblast Manětínska je vlastně jedno velké přírodní planetárium.“
 
TMA PRO KAŽDÉHO
Proto z kraje listopadu zasedli k jednacímu stolu v Manětíně ke společnému rokování zástupci České astronomické společnosti, Hvězdárny a planetária Plzeň se starosty obcí, aby se poradili o záměru vyhlásit na Manětínsku oblast tmavé oblohy. Samo jednání se neslo v trochu netradičním duchu. Zatímco vyhlašování jiných velkoplošných chráněných území by s sebou neslo řadu nákladů, tady se po místních vlastně chce jen to, aby dělali vše jako dosud.
 
Pro starosty a obyvatele vybraných obcí by vyhlášení neznamenalo žádná omezení ani přímé investice, například do veřejného osvětlení. Důležité je prý především zachování současných podmínek a zamezení nárůstu světelného znečištění. Obce, na jejichž katastru by měla oblast tmavé oblohy vzniknout, by měly jen status tmavé oblasti zachovat a využít jej jako kulturně-krajinné bohatství.
Manětínská oblast tmavé oblohy by měla být se svou rozlohou největší v České republice. Předběhnout by měla i BOTO (Beskydská oblast tmavé oblohy) s areálem 308 kilometrů čtverečních, a Jizerskou (JOTO) s pětasedmdesáti. Každá taková oblast má přitom řadu funkcí, které můžeme zjednodušeně popsat jako „srovnání rozdílů mezi tmavou a světelným smogem znečištěnou oblastí“.
 
HVĚZDNÉ NEBE NAD HLAVOU
Široká veřejnost tak má možnost přímo na místě se přesvědčit o problematice světelného znečištění, podstatná je ale i úloha ochrany přírody a životního prostředí. Například ani noční obloha nad Beskydy není bez vady. Efekt světelného znečištění se táhne desítky kilometrů, od rušných center měst a průmyslových závodů, dálnic a silnic až vysoko do „opuštěných“ hor.
 
Světlost či tmavost se posuzuje zhodnocením na Bortleho škále. Zatímco kvalita tmy dosahuje, v závislosti na konkrétních meteorologických podmínkách, v Beskydech stupně 3 (odpovídá přibližně 21,25 MSA) a v Jizerských horách 4 (21,7 MSA), Manětínsko vyniká průměrnou hodnotou 21,3 MSA. Především prý díky relativní blízkosti Šumavského pohoří. V praxi to tedy znamená, že je zde jas oblohy asi dvakrát vyšší než přírodně tmavá obloha bez vlivu světelného znečištění.
 
Starostové obcí se předběžně dohodli na projednání návrhu v zastupitelstvech a na případných konzultacích s odborníky, pokud by v budoucnu obce upravovaly veřejné osvětlení. Jasný svit hvězd a kouzlo noční oblohy za to prý stojí.
Mgr. Radomír Dohnal
 
Použité zdroje:

U Manětína chtějí astronomové vyhlásit oblast tmavé oblohy

Pořádná tma začíná být vzácná: Starostové by chtěli na Manětínsku vyhlásit oblast tmavé oblohy

Jizerská oblast tmavé oblohy
 

7. 10. 2013