Živá historie jako napínavá detektivka? Do škol míří oceněná simulace dějin

K bytu se neúprosně blíží agenti gestapa a hrdina musí rychle ukrýt letáky, ale kam s nimi? Nejen tato osudová rozhodnutí čekají na studenty středních škol, kteří se zúčastní virtuální výukové simulace Československo 38-89. Několik let na ní pracovali odborníci z Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy, její testovací verzi už vyzkoušeli žáci z více než třiceti škol. A chválili si ji - simulace kombinující prvky počítačové hry, videa a komiksu připadá studentům i učitelům atraktivní a oživující hodiny dějepisu.

 

Projekt zaujal i ve světě. Ve finále prestižní soutěže Serious Games Showcase & Challenge se Češi utkali s autory herních simulací z armády Spojených států amerických a z Massachusettského technologického institutu (MIT). „Účast ve finále byla pro nás bez nadsázky skvělým úspěchem a oceněním několika let tvrdé práce celého týmu,“ uvedl vedoucí projektu Vít Šisler z Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (UK).

 

USD_foto_1.jpg

Hru tvoří tři tematické moduly – první se týká doby protektorátu, druhý poválečného uspořádání
a třetí padesátých let. Garantem historické přesnosti a odbornosti simulace je Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky (ÚSD), který se na výsledné podobě hry podepsal velkou měrou. „Naše původní představy byly spíše ve vágní rovině odborného dozoru nad scénáristy, respektive podpůrných prací v podobě třeba multimediální výkladové encyklopedie,“ řekl Jaroslav Cuhra z ÚSD.

 

V praxi se nicméně ukázalo, že jednotlivé dialogy budou muset historici napsat sami. „Potřeba historické přesnosti, pečlivé vyvažování konkrétního a obecného bránila jednoduše seriálovému přístupu,“ dodal Cuhra. Badatelé se tak načas proměnili ve scénáristy a sepisovatele vzpomínek fiktivních pamětníků. Konkrétní dialogy a zápletky jsou smyšlené, všechny příběhy ve hře se však zakládají na skutečných událostech a jsou podepřeny dobovými záběry a dokumenty.

 

      Foto 1: Vítěz soutěže byl vyhlášen v prosinci 2014 v Orlandu na Floridě na konferenci I/ITSEC ,

      kterou uspořádala americká Národní asociace tréninkových simulací .

 

Student do příběhu vstupuje jako vnuk, který pátrá po osudu svého dědečka. Ví, že dědu odvedlo a vyšetřovalo gestapo po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha, v rodině se o tom však moc neví ani nemluví. V téměř detektivním příběhu se žák – vnuk snaží na základě výpovědí své babičky, dědových kolegů z odboje, jeho deníků a jiných historických materiálů rozplést, co se vlastně stalo. „Simulace nedává studentům hotové odpovědi, ale poskytuje jim záměrně více různých úhlů pohledu a směřuje je ke kritickému odstupu a vlastní interpretaci,“ USD_foto_2.jpgřekl Šisler.

 

Historického badatele z Akademie věd si asi leckdo představí spíše v archivu než nad scénářem počítačové hry, Jaroslav Cuhra ale považuje tuto zkušenost za velmi obohacující. „Projekt nám připomněl, jak moc toho vlastně nevíme ani o věcech, o nichž hovoříme s úplnou suverenitou,“ přiblížil Cuhra. „Máte-li popsat herně a srozumitelně žákům třeba odsun Němců či kolektivizaci, musíte znovu k detailním pramenům, školním kronikám, místním archiváliím, skutečně se snažit na tu dobu sáhnout,“ doplnil. Za přínos označil také to, že se výsledky bádání historiků dostaly přímou cestou k žákům. „Přece jen naše výstupy mívají většinou jiné publikum, tohle je nepochybně také bonus,“ řekl Cuhra.

K přitažlivosti výukové hry Československo 38-89 jistě přispělo její výtvarné a hudební zpracování. Pro komiksové animace vytvořili podklady výtvarníci Ticho 762 a Vojta Šeda, hudbu složila skupina DVA.  

                                                                                                                     

                                                                                            

    

Foto 2: Jak uvedl Vít Šisler, do finále mezinárodní soutěže

byly v kategorii projektů financovaných vládou nominovány jen tři simulace z celého světa.    

 

 

Simulace by se měla do škol dostat v první půlce roku 2015. Učitelé si ji budou moct zdarma stáhnout z internetu včetně metodických pomůcek. K dispozici by měla být i placená verze pro veřejnost, peníze za ni by měly následně pokrýt další vývoj. Autoři simulace mají v plánu například přenést systém do mobilní aplikace. Vyloučit nelze ani překlad celé simulace do angličtiny a její poskytnutí do zahraničí, projevili o ni zájem zástupci několika amerických univerzit. „Jsme si ale vědomi, že pro reálné použití v americkém vzdělávacím systému nestačí simulaci jen přeložit, bylo by nutné poskytnout studentům a učitelům odpovídající kontext, což vůbec není jednoduché,“ podtrhl Šisler.

  Simulace Československo 38-89 vyvinuli experti z Filozofické    Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Ústavu pro USD_foto_3.jpg soudobé  dějiny Akademie věd České republiky v rámci projektu Příběhy z dějin československého státu: výzkum a experimentální vývoj softwarových simulací pro výuku historie českých zemí ve 20. století financovaného Ministerstvem kultury České republiky. Na vzniku simulace se podílela rovněž občanská sdružení Post Bellum a Generation Europe.

 

Digitální hry a simulace pro podporu učení představují jedno z moderních vyústění Komenského konceptu školy hrou. Experti z Filozofické a z Matematicko-fyzikální fakulty mají s podobným projektem již zkušenosti. Jejich simulací Evropa 2045, která se zaměřuje na výuku mezinárodních vztahů a diplomacie, prošly za poslední roky tisíce studentů. Z rozsáhlých experimentů vyplynulo, že tato forma výuky přináší výsledky, studenti si látku pamatují déle než to, co se učili pasivně. Inspirací pro vývoj počítačové výukové simulace Československo 38-89 byly také úspěšné projekty ze zahraničí, například dánská Global Conflicts: Palestine a americká Mission US.

     

 

     

      Foto 3: Co se asi honí hlavou americkému studentovi,

     který si pustil počítačovou hru o historii jedné z tak vzdálených zemí,

     která navíc už přes dvě desítky let neexistuje?

 

 

 

Leona Matušková

 

Mgr. Vít Šisler, Ph.D., vyučuje nová média v Ústavu informačních studií a knihovnictví (ÚISK) na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 2011 obhájil disertační práci v oboru informační věda, v níž se věnoval internetu a informačním technologiím na Blízkém východě. Ve svém výzkumu se zabývá sociálními aspekty informačních technologií a výukovými počítačovými hrami a simulacemi. Je výkonným editorem časopisu CyberOrient.

 

Mgr. Jaroslav Cuhra, Ph.D., působí v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Ve své badatelské práci se zabývá především československými dějinami 1948-1989, represivními opatřeními komunistického režimu, historií církví a tzv. kádrovou politikou KSČ jako reálným projevem vágního pojmu o vedoucí úloze KSČ. dějinami církve a křesťanů v československém komunistickém režimu, soudními represemi v Československu 1948–1989 a postavením Československa ve Východním bloku v letech 1948 až 1989.

 

Ke stažení na webu – trailer (ukázka) simulace, obrázky, logo, poster aj.: http://cs3889.cz/findByFilter.do?categoryId=1118

 

18. 12. 2014